Případ Terezy H., (dříve médii označovanou jako Hloušková) dosáhl zásadní změny, byla totiž propuštěna z pákistánského vězení. Důvodem bylo, že došlo k závažným procesním pochybením. (zdroj)
Soud v odůvodnění rozsudku uvádí:
„Mezery v jednání prokuratury jsou fatální,“
Dle soudu je podivné, že celník dokázal rozřezat kufr Terezy H., když neexistuje záznam, že zaměstnanci letiště předali celníkům nůž. (Sic! – pozn. autora)
Celník, který látku (heroin) zabavil nedodržoval správný protokol.
Celník nedokázal doložit dokument, podle kterého měl na letiště přijet. (Sic! – pozn. autora)
Celník neřekl, že zabavený prášek (heroin) uskladnil ve forenzní laboratoři.
Místo pěti gramů heroinu, bylo testováno o 0, 83 gramu drogy více.
Při převozu Terezy H. kamery nepořídily videozáznam, ač jsou nainstalované a měly natáčet povinně.
a řadu další procesních pochybení. (zdroj)
Ač dle článku 1. Ústavy České republiky „je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana„, tak rozhodně, na rozdíl od pákistánské justice v ČR, s procesním pochybením u soudů neuspějete a dokumentuji na pár příkladech.
Případ M.D.
Policejní provokatér s kódovým označením A28, převzal na benzínové stanici od M.D. částku 100.000 Euro, které jsou údajně padělky. Vše za dohledu složek Policie ČR. Agent A28 odevzdává tyto padělky na součásti policie až den následující, kdy vzniká také úřední záznam s číslem bankovek. Okolnost, že z původní částky 100.000 Euro, částka 20.000 Euro chybí, dodnes nikoho neznepokojuje. Zda se jedná o totožné bankovky, jako bankovky při fyzickém předání, dnes již nikdo nezjistí. M.D. odsouzen.
Případ MUDr. Bartáka
Stěžejním důkazem v jeho trestní věci je skrytý záznam z hodinek, který pořídil odsouzený L., který tyto hodinky nezjištěný den, na nezjištěném místě, a nezjištěnou osobou převzal a následně opět nezjištěný den, na nezjištěném místě, dosud nezjištěné osobě předal, a to vše bez „údajného“ vědomí OČTŘ. Soudy tento „důkaz“ akceptují a MUDr. Barták dostává u prvoinstančního soudu v první fázi řízení 18 let odnětí svobody.
Zdroj Blesk.cz
Případ Martina Van Fabiána
Zcela neslyšící Martin, bez sebemenší šance porozumět probíhajícímu řízení před soudem se za celý proces k ničemu nevyjádří, nemá ani jednu otázku na svědky či znalce, čehož využije předseda senátu, který konstatuje:
Obžalovaný se k ničemu nevyjadřuje, nic nenamítá, a tudíž se vším souhlasí. Odsouzen na 15,5 roku.
Případ Skalický – Zezula
Kauza má dva pilíře, obžalovaní jsou dva a pachatelé byli také dva. Stěžejní důkaz je pachová stopa nalezena na kazetě se šperky. Není až tak důležité, že dle výpovědí svědků z místa činu se pachatelé kazety vůbec nedotkli.
Zdroj: Ondřej Hoppner
Případ Petra Kramného
Stěžejní důkazy jsou znalecký posudek a rozhovor Kramného se svou tetou V.D, které se měl přiznat, že „mu to všechno vyšlo i v tom Egyptě„. Inkriminovaný znalecký posudek, nemá základní ani zákonné náležitosti, nemá znaleckou doložku, nemá osobu zpracovatele a je podepsán neoprávněnou osobou, za fatálních pochybností, zda tento znalecký ústav de iure vůbec vznikl. Není důležité že inkriminovanou větu: „mi to všechno vyšlo i v tom Egyptě“ Kramný nikdy neřekl, vymyslel si jí policista Kubiena a následně jí opisují komunističtí soudci Krajského, Vrchního, Nejvyššího a Ústavního soudu.
Případ Gilberta McCray
V baru Ještěrka mělo dojít ke slovní rozepři, kdy následně G. McCraye pronásledoval tramvají 22 poškozeného, kterého měl zastřelit. Není tak podstatné, že svědci v baru Ještěrka udávají zcela jiný popis pachatele, a tak důkazy jsou pachová stopa v tramvaji 22, kterou G. McCray každý den jezdil a skutečnost, že legálně držel typově shodnou zbraň. (Rozdíl mezi typově shodnou a vražednou zbraní, je opravdu fatální. pozn. autora).
Zdroj: Sinagl.cz
Případ policisty B.C.
Na základě telefonického vytěžení nechvalně známe psychiatričky následně GIBS získává povolení soudu k umístění 4 kamer v domě policisty. Jako obvykle 3 záznamy kamer mizí, a zůstává jeden záznam v trvání 26 minut, který je jediným důkazem. Znalci obžaloby, tak znalci obhajoby konstatují, že tento jediný důkaz nevykazuje známky jakéhokoliv protiprávního jednání. Nebojte sedí dodnes.
A dalších asi tak nejméně 400 příběhů.
Jsme svědky fatální manipulace s důkazním materiálem, falšováním protokolů, záhadným mizením důkazů „ve prospěch„, těžko uvěřitelných excesů justice, ale Tereza H. má opravdu velké štěstí, protože okolností, že neexistuje záznam, že celník dostal nůž, by v České republice nikdy neuspěla.
Bohužel platná právní úprava neumožňuje podat mimořádný opravný prostředek k pákistánskému soudu, protože v některých případech by to opravdu pomohlo.