Již několik let se Spolek Šalamoun velmi intenzivně věnuje problematice metody pachové identifikace (dále MPI). Podařilo se nám získat závěry týmu Policejního prezídia P ČR a závěr vědeckého výzkumu o věrohodnosti metody pachové identifikace.
Ve světle těchto skutečností byl Spolek Šalamoun již v roce 2018 spoluautor výzvy k nepoužívání MPI jako důkazu v trestním řízení. Byl autorem řady amicus curiae brief k Ústavnímu soudu nejen s poukázáním na nevěrohodnost celé MPI, ale i s poukázáním na řadu dalších skutečností, které jak obecným soudům, tak soudu Ústavnímu nejsou vůbec známé. (sic !!!)
Má to smysl?
Je nám známo, že skutečně 2 (slovy dva) předsedové senátů různých soudů si začali ověřovat věrohodnost celé MPI u odborných a vědeckých autorit a je nám známo, že rozhodnutí v těchto trestních věcech skončilo, dnes již pravomocným, zproštěním obžalovaných.
Tím však veškeré dobré zprávy zcela končí.
Spolek Šalamoun o zásadní nevěrohodnosti MPI argumentoval i v případech, které jsou nám známé viz např.:
❗ Případ pana B., který byl obviněn na základě jeho nalezených pachových stop na místě činu po přepadení pošty. Trestní stíhání bylo následně zastaveno, protože vyšlo najevo, že v době přepadení a dávno před ním byl pan B. ve výkonu trestu, který neopustil.
❗ Případ Schindler – Čepura, odsouzeni za přepadení 2 poštovních doručovatelek, stěžejní důkaz pachové stopy na jejich brašnách. Po 5 letech vyšlo najevo, že přepadení spáchal někdo úplně jiný a dotyční S. a Č. nikdy do styku s brašnou nepřišli.
❗Případ Jana Eliáše, odsouzen na 16 let, stěžejní důkaz pachová stopa na vodítku, kterým byla uškrcena paní C.
Po 4 letech propuštěn, protože vyšlo najevo, že skutek nespáchal.
❗ Případ Šnajdr, odsouzen na 10 let za únos, stěžejní důkaz pachová stopa. Po roce propuštěn a nyní osvobozen, protože vyšlo najevo, že ve vozidle, kde měla být nalezena pachová stopa unesené, nikdy neseděla!
a desítky dalších…..
Spolek Šalamoun, ve spolupráci s poslancem PSP Tomášem Vymazalem uspořádal mezinárodní vědeckou konferenci k MPI v prostorách Parlamentu České republiky. Viz níže záznam
Byla to v pořadí druhá mezinárodní vědecká konference, která na území ČR proběhla (první proběhla v roce 2014 se stejným závěrem, tedy nutnosti ověření „double blind“). Z jejího průběhu a závěru jasně vyplynulo, že tak, jak byla MPI na území ČR praktikována, docházelo k rozporu s vědeckým poznáním a je zcela jako celek nevěrohodná. V záznamu konference uslyšíte i názor Policie ČR „víme, že jsme to dělali špatně„.
Spolek Šalamoun dále oslovil další vědecké kapacity z celého světa k ověření věrohodnosti MPI tak, jak byla prováděna na území České republiky.
Pro plné pochopení, tak, jak byla MPI prováděna, jako neopakovatelný úkon a zejména jako důkaz zcela nepřezkoumatelný, byl stěžejní problém v tom, že to neprobíhalo ověřením „double blind“, ale zcela laicky. Tedy pokud pes vnořil svůj čenich do pachové konzervy, tuto tím znehodnotil a nebylo tak možné a ani to pověstný předpis 9/2009 nepožadoval, ověření dalším psem. Jestliže dle výsledků vědecké práce, speciálně vycvičení psi Policie ČR cca v 50 % chybují, pak při pověstném „hodu korunou“ máte 50% šanci, že budete označeni jako pachatelé.
Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že hypoteticky lze psa předvolat jako svědka k soudu, ale máme důvodnou obavu, že ani po poučení pes nic neřekne….
Naopak z výpovědi nejednoho psovoda před neznalým soudem zaznělo: „Můj pes vždy označil, to co měl“, což je stěžejní merito celé MPI, že psovod znal správné umístění pachové konzervy.
V následném vědeckém experimentu na zcela totožných psech Policie ČR, kde již psovod neznal správné umístění pachové konzervy, klesla úspěšnost těchto psů o rovných 50 %.
Spolek Šalamoun vybaven řadou odborných vědeckých prací, konstatováním jednotlivých odborníků z celého světa a i závěry znaleckého ústavu, který jako jediný v České republice je oprávněn posuzovat zvlášť závažné případy, hodné vědeckého posouzení (odd. II. seznamu znaleckých ústavů Ministerstva spravedlnosti, dále jen MSp) oslovil brig. gen. Mgr. Jana Švejdara, jako policejního prezidenta, s žádostí o přezkum odborné způsobilosti odd. služební kynologie a hipologie policejního Prezidia.
Není nám známo, koho pan policejní prezident a brigádní generál pověřil vypracováním odpovědi, ale podepsat se pod závěr: „Vědeckých prací je mnoho a není jednoduché pro Policii ČR se v nich orientovat“ je i pro Spolek Šalamoun skutečně šokující závěr.
Nedávno poděkovala ministryně spravedlnosti, prostřednictvím Spolku Šalamoun, za to, že se problematikou MPI zabýváme a za poskytnuté materiály. Bohužel tím dobré zprávy opět končí. Paní ministryně, z našeho pohledu mírně alibisticky konstatuje, že se nebude v problematice MPI angažovat a vyčká do rozhodnutí soudů.
Před několika dny skutečně rozhodoval Nejvyšší soud v rámci dovolání o případu „Kauza Skalický-Zezula“, kde je MPI naprosto stěžejním důkazem a druhým důkazem je, že obžalovaní jsou dva a pachatelé byli také dva (bez jakékoliv ironie).
Nejvyšší soud konstatoval, že je skutečně mírně problematické, že se našla pachová stopa na madlech, kterých se dle výpovědí svědků události, odsouzený vůbec nedotkl, ale to ještě nesvědčí o nevěrohodnosti celé MPI.
Nejvyšší soud, ač mu vůbec nepřísluší hodnotit vědecké,odborné a dokonce znalecké závěry (např II. ÚS 3147/10) konstatuje, že je prostě absurdní, že by se to dělalo celé roky špatně….
Nejen světová odborná veřejnost, ale i česká odborná veřejnost a vědecká komunita, zastoupená např. prof. Larry Myersem, prof. Adamem Miklosim, prof. Adee Schoon, prof. Tadeuszem Jezierskim, prof. Luďkem Bartošem, Doc. Ing. Helenou Chaloupkovou, prof. Štěpánem Urbanem, a dalšími, a jediným znaleckým ústavem v odd. II., který v ČR existuje, zcela nezávisle kategoricky konstatují, že tak, jak byla MPI na území ČR prováděna je zcela nevěrohodná a odporující vědeckému poznání. (srovn. IV. ÚS 1098/15)1*
Není, nebyl a nikdy nebude ani jeden odborný závěr, vědecká práce či znalecký posudek, že tak, jak se MPI prováděla bylo věrohodná a v souladu s vědeckým poznáním (např. Clever Hans effect je znám od roku 1907).
Česká justice zarytě, zcela proti všem a bez sebemenší znalosti problematiky, tvrdí pravý opak.
Žijeme v tak dokonalém právním státě, že na místě činu byl nalezen otisk palce, tzv. daktyloskopická stopa. Celý svět, odborníci a dokonce fundované znalecké ústavy tvrdí, že mezi nalezeným otiskem palce a Vaším otiskem palce není ani jeden shodný markant. (V českém právním prostředí je jako upotřebitelná daktyloskopická stopa ta, která má nejméně deset shodných markantů.)
Česká justice považuje takový závěr za absurdní a po provedeném dokazování nabyde přesvědčení, že ač k tomu opět není odborně fundována a nemá to oporu ve znaleckých a vědeckých závěrech,
že otisk palce prostě musí být Váš!
Vítejte v právním státě
1*.( II. ÚS 3147/10, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). Obecný soud hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz a není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů, k nimž znalec dospěl.“