Reklama
 
Blog | Václav Peričevič

Kauza Petr Kramný: Proč u nás nelze věřit v nestrannost soudů, justice ani soudců?

Chci na dnešní malé ukázce demonstrovat postup soudkyně JUDr. Renaty Gilové při ústním odůvodnění rozsudku nad Petrem Kramným.

Je to takové učebnicové varování pro ty z Vás, kteří naštěstí k soudu nechodíte, že když něco řekne soud, neznamená to, že je to objektivní pravda. Hůře jsou na tom zástupci médií, kteří skutečně nemají možnost si závěry soudu ověřit a nezbývá jim nic jiného než soudu slepě důvěřovat.

Pominu, že tzv. výslech na detektoru lži (správně polygraf) není použit jako důkazní prostředek a soud ho nemá co hodnotit. Ale důležitá je forma, jakou to soudkyně Gilová učinila….

Soudkyně Gilová ve svém ústním a následně písemném odůvodnění rozsudku uvádí: že pro učinění si obrazu o projednávané věci:

     „Petr Kramný uvádí, že je přesvědčen, že se určitě nezveřejní jestli lhal“.

Pojďte si pro rozšíření Vašich obzorů, společně s námi poslechnout inkriminovaný rozhovor ze dne 16. 1. 2014 a za použití výrazu soudkyně Gilové – všimněme si….n

Jistě se společně s námi budete ptát, jak je možné, že došlo k takovému zkreslení. Vysvětlení je jednoduché, není potřeba žádných konspiračních teorií či spřátelených nebo znepřátelených tajných služeb. Odpovědí je výraz lajdáckost. Je to zcela totožné s legendární větou, kterou najdete ve všech rozhodnutích Petra Kramného a která činí jeden z pilířů tzv. řetězce nepřímých důkazů. Věta zní:

                                     „Tak mi to všechno vyšlo i v tom Egyptě“. 

Zde si můžete stejným způsobem ověřit, že inkriminovanou větu Petr Kramný NIKDY neřekl.

Jak se to tedy může stát? Vysvětlení je prosté – Krajský soud v Praze, Vrchní soud v Olomouci, Nejvyšší soud a i Ústavní soud ČR zcela rezignovali na svou přezkumnou činnost a prostě ze zvykového práva jen opsali tzv. přepis odposlechů, který vytvořil kpt. Alois Kubiena, kdy tento přepis je spíše sci-fi literaturou autora.

Samozřejmě, že všichni soudci moc dobře vědí, že dle zásady Iura novit curia – soud zná právo, důkazem v trestním řízení není žádný přepis, ale jen a jen fyzický záznam hovoru v daném případě uloženém na CD. Bohužel ani při výjimečném trestu odnětí svobody a při naprosté rezignaci na přezkumnou činnost si ani jeden ze soudců neudělal čas si inkriminované rozhovory poslechnout !

https://twitter.com/Spolek_Salamoun

https://www.facebook.com/groups/483220568527390/

 

 

 

 

Reklama